Přeskočit na obsah

Alexander Roda Roda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexander Roda Roda
Rodné jménoAlexander Rosenfeld
Narození13. dubna 1872
Drnovice
Úmrtí20. srpna 1945 (ve věku 73 let)
New York
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníFeuerhalle Simmering
Povolánídramatik, prozaik, novinář, herec a spisovatel
Alma materVídeňská univerzita
PříbuzníGisela Januszewska (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander Roda Roda (13. dubna 1872 Drnovice[1] – 20. srpna 1945, New York) byl moravsko-německý židovský novinář, spisovatel a dramatik.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Alexander Roda se narodil v rodině Leopolda Rosenfelda (1829–1901) a Rosalie rozené Stein (1842–1920). Měl čtyři sourozence: Julia (1867–1943), Giselu Januszewskou (1867–1943), Marii Liebermannovou (1875–1935) a Olgu Retay (1877–1947).[2] V dětství se rodina přestěhovala do chorvatské Slavonie.

Po základní škole v Osijeku navštěvoval od roku 1888 gymnázium v Kroměříži a od roku 1889 gymnázium v Uherském Hradišti. Po maturitě v roce 1890 začal studovat práva na Vídeňské univerzitě. Studia přerušil v roce 1892, kdy sloužil jako roční dobrovolník a rozhodl se pro důstojnickou kariéru. Z tohoto důvodu konvertoval v roce 1894 z judaismu na katolicismus. Když se po nehodě roku 1900 musel vzdát místa instruktora jezdectví v Schloßhofu, přestěhoval se zpátky do Osijeku.[3]

Krátce po jmenování nadporučíkem v roce 1901 byl přeložen do zálohy a působil ve Vídni jako spisovatel a novinář na volné noze. Roku 1904 se přestěhoval do Berlína, kde se prosadil jako lektor převážně vlastních textů v kabaretech. Roku 1906 působil v Mnichově a od roku 1907 působil opět ve Vídni. Vrcholem jeho kariéry byla koncem roku 1909 skandální premiéra komedie Der Feldherrn Hügel, kterou napsal společně s Carlem Rößlerem (1864–1948), v Neue Wiener Bühne. Ve hře karikuje třídní hrdost, slepou poslušnost a lajdáctví v císařské a královské armádě, aniž by se však podíval na hlubší příčiny militarismu ve společnosti. Okamžitý zákaz v Rakousko-Uhersku zvýšil publicitu hry, která byla později několikrát zfilmována.[3]

Během 1. světové války pracoval až do roku 1917 jako válečný zpravodaj, především pro vídeňskou Neue Freie Presse, pro kterou pracoval již během balkánské války v roce 1912. Roku 1917 odcestoval do Bulharska, kde sestavil antologii místních spisovatelů. Od roku 1919 žil opět v Mnichově. Roku 1923 odejel na přednáškové turné do USA. V letech 1926–1928 žil v Paříži, poté v Berlíně, kde stýkal mj. s Erichem Kästnerem, Egonem Erwinem Kischem, Heinrichem Mannem a Kurtem Tucholským.[3]

V letech 1930–1932 se jako autor nebo herec podílel na šesti zvukových filmových produkcích. Kvůli antihitlerovské satiře musel opustit Berlín a přestěhoval se do Grazu. V letech 1937–1938 pobýval v Československu, Maďarsku a Belgii. Před připojením Rakouska k Německu uprchl v roce 1938 do Curychu a od roku 1939 žil v Ženevě. Poté, co nedostal pracovní povolení ve Švýcarsku a neúspěšné žádosti o bulharské občanství, uprchl v listopadu přes Španělsko a Portugalsko do New Yorku. V USA publikoval v časopise Aufbau. Měl mj. kontakty s Albertem Ehrensteinem, Oskarem Marií Grafem, Franzem Molnárem, Somou Morgensternem a Carlem Zuckmayerem.[3]

Používal pseudonym Alexander Roda Roda (roda je chorvatsky čáp) a též jména Friedrich Ladislaus.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Próza

[editovat | editovat zdroj]
  • Der Gutsherr von Ljublin – 1892
  • Jeden den králem – Praha: Přemysl Plaček, 1900
  • Der gemütskranke Husar – 1903[4]
  • Helenens Ehescheidung – 1904[4]
  • Soldaten – 1904[4]
  • Adelige Geschichten – 1906[4]
  • Eines Esels Kinnbacken – 1906
  • Lieber Simplicissimus. Sechste Folge, Hundert Anekdoten – tištěno švabachem. München: Albert Langen, 1908
  • Der Schnaps, der Ranchtabak und die verfluchte Liebe – tištěno frakturou. Berlin: Schuster & Co., 1908
  • Der Pascha lacht: Morgenländische Schwänke: Eigenes und Echtes – Leipzig: Schuster & Loeffler, 1909
  • Schwefel über Gomorrha – erweit. ausg. von eines Esels Kinnbacke. Berlin: Schuster & Loeffler, 1909
  • Welthumor in fünf Bänden: Ein Fröhliches Jahrhundert – von Roda Roda und Theodor Etzel. Berlin: Schuster & Loeffler, 1909
  • Čertovy knížky: humoreska – přeložil G. R. Opočenský; in: Besedy lidu; r. 1910, s. 285–286, 293–295
  • Boty Fricka Langera – přeložil J. Pavlíček; in Besedy lidu; r. 1910, s. 372–374
  • Vítězi – přeložil S. R.; in: Národ příloha časopisu „Žďár“, r. 1910, č. 3, s. 4–5
  • Královna léta: povídky – přeložila Emma Horká. Praha: Alois Hynek, 1911
  • 500 Schwänke – Umschlag von Albert Meisgerber, Karikatur von Frier. Berlin; Leilpzig: Schuster & Loeffler, 1912
  • Metta Jägrová – přeložil Karel Hádek; in: 1000 nejkrásnějších novel č. 53. Praha: J. R. Vilímek, 1913
  • Das Rosenland: Bulgarische Gastalter und Gestalten – Hamburg: Gebrüder Enoch, 1918
  • Serbisches Tagebuch – Berlin: Ullstein, 1918
  • Ihre Gnaden und die Bäuerinnen: kaiserliche Kämmerer Adelige Geschichten – Berlin: Eysler & Co., 1920
  • Die verfolgte Unschuld – Bilder von Walter Trier. Berlin: Eysler & Co., 1920
  • Von Bienen, Drohnen und Baronen – Wien; Berlin; Leipzig: Ilf, 1921
  • Die schöne Hedy Herz – Wien: Europäischer Verlag, 1924
  • Slawische Seelen: Neuen Dichtern nacherzählt – München: Drei Masken, 1924
  • Roda Rodas Roman – 1925
  • Welthumor in sechs Bänden. Band 3., Vier Jahreszeiten: Humor, Satire, Ironie: von Heine bis Wilhelm Busch – Alexander Friedrich Rosenfeld; herausgegeben von Roda Roda und Theodor Etzel. München: Simplicissimus, 1925
  • Welthumor in sechs Bänden. Band 2., Die drei Grazien: Humor, Satire, Ironie: von Wieland bis Kopisch – Alexander Friedrich Rosenfeld; herausgegeben von Roda Roda und Theodor Etzel. München: Simplicissimus, 1925
  • Der Knabe mit den 13 Vätern: ein humoristischer Roman nach B. G. Nušić – Dresden: Carl Reissner, 1927
  • Die Ehegarten und andere Geschichten – Karlbad-Fischern: Urania, 1925
  • Der Schlangenbiß: Erzählungen und Schwänke – Leipzig: Philipp Reclam jun., 1930
  • Roda Roda und die vierzig Schurken – Wien; Berlin; Leipzig: Paul Zsolnay, 1932
  • Krokodiltränen – Berlin: Paul Zsolnay, 1933
  • Ausgewählte Werke in drei Bänden. Bd. 3, Schenk ein, Roda!. Aus slavischen Quellen – Berlin: Paul Zsolnay, 1934
  • Die Panduren: Roman einer Landschaft – Leipzig: Wien: E. P. Tal, 1935

Drama

[editovat | editovat zdroj]
  • Jovana: opera – Jaroslav Vogl; libreto Roda Roda
  • Der Feldherrnhüge: eine Schnurre in drei Akten – von Roda Roda, Carl Rößler. Berlin: Schuster & Loeffler, 1911
  • Die Sklavin aus Rhodus: ein Lustspiel in drei Akten – von Roda Roda und Gustav Meyrink; nach dem EVNVCHVS des Publius Teretius Afer; mit einem Vorwort von Wilhelm Klein; Musik von Eugen d’Albert; Austattung von Olaf Gulbranson. Berlin; Leilpzig: Schuster & Loeffler, 1913
  • Dana Petrovičova: činohra ve třech jednáních – přeložil Vilouš Táborský. Praha: Mamert Knapp, 1919

Jiné

[editovat | editovat zdroj]
  • Der gekitzelte Aeskulap: eine kräftige Dosis der medicynischen Witze und Schnurren von Aerzten, Patienten und lustigen Studenten – verordnet durch Felix Schloemp; unter Accouchement von Roda Roda. München: Georg Müller, 1910
  • Crnogorski humor i šala – Mićun M. Pavićević; predgovor napisao Roda Roda. Zagreb: St. Kugli, 1934

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Roda Roda na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Národní archiv. vademecum.nacr.cz [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Alexander Roda Roda. MyHeritage [online]. [cit. 2022-11-14]. Dostupné online. (CS) 
  3. ↑ a b c d BIOGRAPHIE, Deutsche. Roda Roda, Alexander - Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ a b c d Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-11-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexander_Roda_Roda&oldid=23429591“